Dějiny

Praha byla po staletí hlavním městem starověké říše Čech. V polovině 14. století byla Praha centrem Svaté říše římské a třetím největším městem Evropy z hlediska počtu obyvatel. Vláda Karla IV. byla zlatým věkem českých dějin. Konec tohoto období však přinesl do oblasti hospodářské a politické rozbroje, když protestantští husité – inspirovaní myšlenkami náboženského reformátora Jana Husa – bojovali s křižáky vyslanými katolickou církví v 15. století. V 16. století bylo město předním centrem habsburského dvora a v roce 1918 se stalo hlavním městem nově samostatného Československa. Tato nová země v čele s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem zažila boom a Československo se stalo jedním z deseti nejbohatších národů světa. Nacistická okupace Čech a Moravy byla pro Československo katastrofální a zůstaly bez úhony pouze krásné budovy země. Po 2. světové válce se obnovená ČSR dostala pod sovětský vliv. Pokus o reformu a humanizaci komunistického systému, známý jako Pražské jaro, selhal, když ruské síly vtrhly do země v srpnu 1968. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla pro mnohé Čechoslováky dusnými časy, kteří si vytvořili vlastní disidentskou kontrakulturu. Masové protesty a demonstrace v Praze vedly k nekrvavému svržení komunistického režimu v listopadu 1989, známému také jako sametová revoluce. Když v roce 1989 padla železná opona, Praha odhalila své skryté bohatství českých pokladů a rozeslala pozvánku do celého světa. Později, 1. května 2014, vstoupila Česká republika do EU.