Strašidla a pověsti v Praze

Opět si můžeme připsat světový rekord – největší počet duchů na kilometr čtvereční. V každém úctyhodném paláci nebo středověkém hradu v Evropě se po chodbách potuluje alespoň jeden duch, ale takových domů a lokalit má Praha desítky. Téměř na každém kroku na Starém Městě můžete narazit na nějakého ducha nebo přízrak; vše, co musíte udělat, je dívat se a vědět, kde hledat.

Památník pro ducha

Pražané si svých duchů opravdu váží. Jednomu z nich dokonce zřídili pomník! Jde o Železného muže, jehož sochu najdete na rohu budovy Nové radnice.

Duch Jáchyma Berky trpí, a to právem. Po návratu domů z války uvěřil zlým pověstem a svou snoubenku zavrhl. Až když si vzal dívku ze sousedství, uvědomil si, jakou chybu udělal. Nejenže si jeho zavržená snoubenka a její otec vzali život, ale z jeho manželky se vyklubala líná alkoholička.

Situaci vyřešil jako chlap; uškrtil manželku a oběsil se ve sklepě. Ani pak ale nenašel klid. Jeho duch bloudí po Platnéřské a doufá v záchranu. Každých sto let má na to jednu šanci, po hodinovém rozhovoru s nedotčenou pannou. Ty se ale v dnešní době nedostávají snadno a klábosení ve světě zkušenějších dívek Jáchymovi nepomůže.

Ani Týnský chrám v noci nespí

Na nádvoří Týnského chrámu, v tzv. „Ungeltu“, můžete za měsíčních nocí potkat Turka, jak za sebou táhne useknutou hlavu dívky z jejích kaštanových copánků v pravé ruce. Tento vášnivý orientál požádal o ruku hostinskou dceru. Ale než se s ní oženil, šel domů. Když se o čtyři roky později vrátil, jeho nastávající nevěsta se právě vdávala. Turek bleskově zhodnotil situaci a rozhodl se jednat. Když se mu nepodařilo probodnout ženicha – který se schoval na záchodě – rozhodl se své bývalé milé alespoň useknout hlavu. Nepředpokládal však, že se tím odsuzuje věčně strašit v této cizí zemi.

V okolí Týnského chrámu straší také „Sněžibaba“. Narazíte na ni, jen když sněží. Je to duch vergerovy ženy, která byla tak líná, že její manžel musel dělat všechny práce na faře, včetně vaření a úklidu. Jednou v zimě onemocněl a jeho žena nedokázala uvařit ani odklidit sníh, který toho dne hluboko napadl. Takže nejen že farář hladověl, ale navíc si zlomil stehenní kost a do týdne na následky zranění zemřel. Od té doby, kdykoli začne sněžit, objeví se u Týnského chrámu stará žena s koštětem a zametá a zametá…

Ve věži Týnského chrámu se můžete setkat se „Zvoníčkou“. Toto je duch zlé šlechtičny, která terorizovala své poddané široko daleko. Jednou dokonce uškrtila svou služebnou, protože jí během modlitby odmítla podat hřeben. Když si uvědomila, že pravděpodobně překročila hranici, vstoupila do kláštera a zbytek života zasvětila péči o chudé. Také rozdala veškeré své jmění chudým a darovala nový zvon katedrále. Čas od času se objeví oblečená jako jeptiška a zazvoní zde na zvonek Ave.

Židovské město

Židovská čtvrť v Praze je dalším místem, kde v noci nebývá moc klid. Hodinu před půlnocí můžete u Židovského hřbitova narazit na postavu s kápí mířící k Vltavě. Bývalý varhaník je pokřtěný Žid, který byl zmatený ze své víry. Od židovské komunity se obrátil ke křesťanům a stal se dokonce jedním z nejoblíbenějších kaplanů v katedrále svatého Víta. Těsně před svou smrtí se vrátil k judaismu a nechal se pohřbít na židovské půdě. Proto ani po smrti nenašel klid. V jedenáct v noci vstává z hrobu. U Vltavy na něj čeká kostra ve člunu, aby ho dopravila a doprovodila do katedrály svatého Víta. Takže kněz-žid hraje na varhany a kostlivec za něj obrábí měchy. V jednu v noci se pak oba vracejí.

Tančící židovka je extrémně nebezpečný duch. Jejím úkolem je utancovat k smrti každého, kdo jí to dovolí. Tato dívka byla jednou z deseti nočních dam, které pracovaly v domě „u Kučerů“ na Ozerově. Bylo to veselé a nanejvýš nespravedlivé zařízení. Zatímco na Velký pátek se podobné podniky zavíraly, v ten den zde bylo nejveseleji. A nejdivočejší z dívek byla krásná Židovka. V jedenáct hodin v noci se rozrazily dveře a vstoupila postava v černém, s červenou kápi na hlavě a bičem v ruce. Všechny dívky začal bičovat a vyhánět je na ulici. Židovka dostala většinu úderů a po výprasku jí přikázal tančit až do Soudného dne.

Další Židovka, která straší ve Starém Městě, je známá jako Škrtící Židovka. Její osud byl zpečetěn, když si za svého milence vybrala Anselma, mnicha z kláštera svatého Mikuláše. Z domu jejích rodičů vedla tajná chodba do klášterní krypty, kde se milenci také scházeli. Opat je ale samozřejmě po nějaké době přistihl a jejich vztah ukončil. Anselm se tiše přestěhoval do vzdáleného kláštera a svou milou už nikdy neviděl. Mladá dívka zešílela žalem a neustále utíkala do krypty, kde naříkala a z plných plic volala po svém milenci. Sympatický opat šel dolů, aby dívku utišil, ale ta ho srazila a nadlidskou silou udusila k smrti. Na místě, kde k tragédii došlo, se objevuje dodnes a hledá někoho, komu by se pomstila. Pokud není po ruce žádný duchovní, neohrne nos nad pouhým smrtelníkem.

Karlova a její okolí

I zde se setkáte s mnoha podivnými věcmi. Například o půlnoci vás může překvapit šílený holič. Za vlády Rudolfa II. býval váženým měšťanem, který se dobře živil. Stříhání vousů mu ale nestačilo a začal koketovat s alchymií – zkusil si doma vyrobit zlato. Neuspěl a ožebračil celou svou rodinu. Dcery skončily v nevěstincích a jeho žena se vrhla ze zdí hradu. Sám zešílel a útočil na kolemjdoucí břitvou. Napadl některé vojáky tak silně, že mu trvalo celou noc, než zemřel, a nikdo mu nepomohl. Dodnes se toulá ulicemi a doufá, že ho někdo nechá oholit, ale při pohledu na jeho šílený úsměv na to nejspíš bude čekat marně.

Svého ducha má i dům U Zlaté studny. Tato nešťastná služebná věřila, že ve studni za domem je ukrytý poklad. Všichni si to mysleli, ale jen ona se sklonila přes okraj studny a snažila se něco najít. Bohužel spadla dovnitř a utopila se. Po této nehodě si majitel domu musel najít novou služku a vyčistit studnu. A přitom skutečně našel onen mýtický poklad. Služce to ale příliš nepomohlo – stal se z ní nepřitažlivý duch, který až do dnešního dne čeká, až ji někdo zachrání. Stačila by jediná mince z toho pokladu. Ale kde to dnes skončilo?

Je to především, když je oheň, kdy můžeme vidět Planoucího muže. Byl to velký lakomec, který během svého života neměl na práci nic lepšího, než si užívat lesku svých přibývajících zlatých mincí. Když v sousedním domě vypukl požár, myslel jen na své jmění. Popadl těžkou tašku a vrhl se s ní pryč. Na Kaprovu ale dostal infarkt. Taška se sama od sebe odlepila a všichni kolemjdoucí začali sbírat jeho peníze, místo aby mu pomohli. Tento lakomec ani po smrti nemá klid a dodnes je vidět, jak dře s taškou. Zachránit ho může jen někdo, kdo mu pomůže s nákladem až na Malý Rynek.

V Praze je mnohem více duchů

To je jen pár příkladů duchů, které můžete v hlavním městě potkat. Téměř každý kout města, každá ulice a každý dům – mnohé v Praze – má svého ducha. Klášter Emauzy má svého čerta, zvoníka a mnicha. Vyšehrad obývá duch francouzského majora a Turek proměněný v psa. Na Kampě narazíte na planoucího krocana, vodníka i bázlivou Anežku neboli plovoucí přízrak s nemluvnětem. Na Hradě straší duch šarlatánského lékaře, stejně jako vlkodlak, hrdá hraběnka a mnoho dalších.

Pokud vás toto téma zaujalo, rezervujte si Ghost Walk Tour online .