Hospodská kultura a etiketa

Jako v každé jiné zemi, i v Praze se typy hospod a restaurací výrazně liší, s každou z nich jsou spojeny jiné očekávané standardy chování. Restaurace jsou obecně noblesnější a podobné restauracím kdekoli jinde na světě, ale hospody jsou drsnější a je důležité, abyste nikoho z ostatních pijáků nenaštvali. Jinak by mohly nastat problémy.

Obecně se od vás očekává, že se usadíte jak v hospodách, tak v restauracích, i když některé restaurace vás usadí. Obecně platí, že stoly jsou dlouhé a pojme více než jednu stranu, na rozdíl od jiných zemí, kde dostanete svůj vlastní stůl a tedy více soukromí. Je dobré se před usednutím zeptat lidí sedících u stolu, zda jsou místa volná. Nezačínejte však přestavovat nábytek, abyste vytvořili více místa – majitel provozovny z toho nebude nadšený!

Zákaznický servis není něco, čím by restaurace a hospody byly známé, a personál v nich obecně není příliš pozorný, i když se to časem mění. Hlavním důvodem nepozornosti číšníků a obsluh je to, že jsou neuvěřitelně málo placeni, a proto se o svou práci ve skutečnosti nestarají. Trpělivost je synonymem pro české restaurace – nespěchejte, přijdou za vámi.

V hospodách se úroveň služeb, které dostanete, bude hodně lišit od restaurací. V mnoha ohledech to bude mnohem přátelštější, ale zároveň to bude také mnohem méně formální. Většinou si ani nebudete muset objednávat, protože pivo vám načepují automaticky. Pokud sedíte u jídla, počet vypitých piv bude napsán na štítku u vašeho stolu – nezkoušejte jej upravovat, majitelé s vámi nebudou zrovna spokojeni!

Většina restaurací a hospod bude mít k vašemu oblečení velmi ležérní postoj a džíny a trička jsou přijatelné na nošení. Bundu si můžete pověsit přes opěradlo sedačky v hospodě nebo třeba na věšák. V hezčích provozovnách je často šatna, jejíž používání bude stát malé peníze. Je nezbytné respektovat místo, které navštěvujete, protože hospody jsou pevnou součástí české kultury.

Stejně jako ve všech ostatních zemích se při pití dodržují určité tradice, přičemž hlavní z nich je přípitek. Téměř všichni Češi si před pitím s přáteli připijí na zdraví a také je důležité nikdy nepřelévat jednu sklenici do druhé, což je považováno za opravdu neslušné chování. Zaplacení účtu téměř vždy přichází s otázkou od číšníka „spolu“ – v podstatě se snaží utéct méně práce tím, že musí zpracovat pouze jednu objednávku! Často se stává, že musíte jít do baru nebo na server zaplatit a oni za vámi nepřijdou. Platba obvykle zahrnuje hotovost, protože většina menších zařízení nepřijímá kreditní karty.

Když jíte nebo pijete, je vhodné mít stále na očích, protože stále dochází k podvodům, kdy se k účtu přidávají věci navíc. Není to tak rozšířené jako v 90. letech, ale stále se to stává, i když pokud dojde k chybě, neobviňujte je automaticky z nepoctivosti – může to být prostě skutečná chyba!

Spropitné převládá ve všech restauracích a v menší míře i v hospodách, i když neplatí běžné pravidlo připočítání 10 % k účtu. Místo toho je lepší částku zaokrouhlit nahoru – například pokud je váš účet 91 Kč, tak zaokrouhlite na 100 Kč, takže spropitné zůstane 9 Kč. Při návštěvě lepší restaurace bude vyžadováno vyšší spropitné, i když stále ne tak vysoké jako v západních zemích. Vždy se ujistěte, že spropitné necháte číšníkovi v ruce, protože jeho ponechání na stole znamená riziko odcizení.

Za dobré se považuje pít alkohol po těžkém nebo tučném jídle. Předpokládá se, že alkoholické nápoje, zejména pivo a lihoviny, pomáhají tělu tyto potraviny rozkládat. Dalším velkým zvykem v české kuchyni je, že lidé musí mít vždy jednou denně teplé jídlo. Jak dokládá lidová moudrost, je zdravá. Lidová moudrost také tvrdí, že maso je nezbytné pro zdravý život.