Vyšehrad Tour

Vyšehrad nabízí návštěvníkům Prahy příjemnou pohodovou procházku v délce zhruba dvou až tří hodin. Přestože se nachází blízko centra města, budete v klidném prostředí mimo provoz. Díky své poloze na vyšší skále těsně nad řekou Vltavou nabízí krásné panoramatické výhledy na část Prahy.

Vyšehrad, někdy označovaný jako „druhý pražský hrad“, je dalším z nejkrásnějších hradů v České republice a byl postaven v 10. století na kopci nad řekou Vltavou. Na hradě se nachází kostel sv. Pavla a svatého Petra a Vyšehradský hřbitov s ostatky mnoha slavných osobností české historie.

1. Z terasy před Palácem kultury vyhlížíme na střechy domů v Nuselském údolí. Za nimi se tyčí horní část Nového Města. Dobře vidíme jeho středověké kamenné opevnění, původně sahající až k Vyšehradu a část barokního zděného opevnění. Nad údolím dominují pohledu dva nové městské kostely – vpravo kostel Panny Marie na Karlově a vlevo kostel sv. Apolináře.

2. Ulicí Na Bučance se přiblížíme k mohutnému zděnému opevnění Vyšehradu. To však ještě není skutečná pevnost, ale vyčnívající opevnění. (Vyšehrad stojí se strmými útesy na třech stranách. Pouze tam, kde stojíme, je půda rovná, což vyžaduje, aby byla pevnost chráněna na západě dvojitými hradbami.) Procházíme Táborskou bránou a vcházíme do ulice V pevnosti, úzkého ostrohu, kde by byl případný útočník dobrým cílem. Dostáváme se ke zbytkům gotické brány z doby Karla IV., nazývala se „špička“ (ostrý hrot) a byla jednou z nejhonosnějších bran. Menší kopie stojí na Petříně, kde je umístěno zrcadlové bludiště. Gotická zeď se táhne od brány a viditelný je vchod do kasematy pevnosti postavené Francouzi v roce 1742. Nakonec dojdeme k hlavnímu opevnění Vyšehradu, které se po obou stranách cesty rozpíná do hvězdicovitého útvaru. Křížová palba obránců díky tomuto systému snadno pokryje případné útočníky na této úzké cestě.

3. Za honosnou Leopoldovou bránou z roku 1670 stojí románská rotunda sv. Martina, nejstarší dochovaná stavba na Vyšehradě. Pochází z doby krále Vratislava II. po roce 1070. V 15. století stála rotunda v centru města Vyšehrad. V jeho blízkosti bylo hlavní tržiště s radnicí. Po založení vyšehradské tvrze sloužila jako prachárna a později jako skladiště. Renovován byl v roce 1878. Z mohyly nad rotundou je zajímavý výhled na Prahu s Novým Městem vpředu. My však odbočíme vlevo ulicí K Rotundě. Vlevo stojí novogotická budova Nového děkanství [č. 1100/10], zdobený znakem vyšehradské kapituly – zkříženými klíči.

4. Na pravé straně cesty si všimneme tří fragmentů obrovského sloupu postaveného do tvaru pyramidy. Možná by to mohl být sloup měřící čas z dávné minulosti a možná dokonce označoval pohanské kultovní místo. Říká se mu Čertův sloup a vypráví se o něm tato historka: jeden z vyšehradských kanovníků podlehl hazardu. Aby zaplatil dluhy, vsadil se s čertem Zardanem, že dokončí mši svatou, než čert vynese z Vyšehradu sloup z kostela sv. Petra a Pavla v Římě. Ďábel samozřejmě podvedl a popadl sloup z bližšího kostela – Santa Maria in Trastevere (v jehož kolonádě dodnes jeden sloup chybí). Svatý Petr ho proto několikrát srazil do moře, takže Zardan dorazil do kostela přesně v době, kdy mše končila. Rozzlobeně hodil sloup na střechu kostela sv. Petra a Pavla, až se propadl do lodi, kde dlouho zůstal. Pravda legendy byla houževnatě hájena. V roce 1861 napsal vyšehradský probošt tato jednoznačná slova: „Čert přinesl sloup z Říma a nelze jinak mluvit ani věřit. Zardan, který to nesl, to musel vědět lépe než kdokoli jiný.“

5. Na křižovatce u žulové desky s tesaným plánem vyšehradské pevnosti odbočíme vlevo k místu, kde kdysi stávala románská bazilika sv. Vavřince z 2. poloviny 11. století. Byl poškozen v husitských válkách a později dům Starého děkanství [č. 14/1] byl postaven na jeho místě. Také zde bývala Boleslavova mincovna. Základy baziliky jsou přístupné veřejnosti.

6. Pokračujeme dále až k zemnímu opevnění. Tentokrát se otevírá pohled na další části Prahy – Pankrác, Michle a Podolí. V dálce vidíme obrovskou budovu Televizního centra na Kavčích horách. Podle pověsti přesně z toho místa odnesl silák Bivoj zlomyslného divočáka až na Vyšehrad.

7. Nyní se dostáváme na vyhlídkovou terasu nad Vltavou, která umožňuje dlouhý výhled do údolí řeky. Zde stojíme tam, kde legenda praví, že statečný Horymír skočil s koněm Šemíkem do Vltavy.

8. Z mohutného vyšehradského útesu nad řekou se odedávna traduje legenda podobná té o Blaníku, kde spící rytíři čekají na dobu, kdy je český národ nejvíce potřebuje. Na skále jsou zbytky gotické strážní věže zvané Libušiny lázně. Pražští Němci, aby podkopali důstojnost kněžny Libuše, propagovali legendu, že se zde koupala se svými milenci a poté je svrhli ze skály.

9. Z terasy sejdeme dolů k místu, kde stával knížecí a královský palác. Po levé straně je dřevěná studna s rumpálem, ke které byl v roce 1140 veden nejstarší pražský vodovod. Vyvěral ze 4 km vzdálené studny zvané Jezerka v Michli. Procházíme parkovými zahradami s Myslbekovými sochami vytvořenými na náměty ze starých pověstí českých. Jsou zde dvojsochy Lumíra a Písně, Ctirada a Šárky, Záboje a Slavoje a Přemysla a Libuše. Nejprve stály na Palackého mostě, ale byly poškozeny bombardováním v únoru 1945 a poté byly omylem přeneseny na Vyšehrad.

10. Kostel svatého Petra a Pavla. Stojíme před kapitulním kostelem sv. Petra a Pavla (Kostel sv. Petra a Pavla). Původně románský kostel byl v minulém století mnohokrát přestavován Josefem Mockerem a Františkem Mikšem v novogotickém stylu. Uvnitř kostela je románská kamenná hrobka sv. Longina a pěkný středověký obraz Panny Marie Dešťové z doby po roce 1350. Vlevo od kostela můžeme navštívit legendární vyšehradský hřbitov, založený v roce 1860 z iniciativy vyšehradského probošta Václava Štulce. Dnes je na hřbitově pohřbeno přes 600 významných osobností českého národa. Po jeho prohlídce můžeme projít kolem hřbitovní zdi do Štulcových sadů, ozdobených barokní jezdeckou sochou sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, která nejprve stála na Svatováclavském náměstí a v roce 1879 byla přenesena na Vyšehrad.

11. Od sochy sv. Václava sestoupíme k Cihlové neboli Chotkově bráně, postavené v letech 1841 až 1842 v klasicistním stylu. Zde opouštíme Vyšehrad.

Jak se dostat na Vyšehrad?

Z centra je snadno a rychle dosažitelný metrem ‚C‘ do stanice ‚Vyšehrad‘ (dvě stanice od Národního muzea). Odtud je to k hlavní bráně Vyšehradu asi 10 minut chůze. Prohlídka areálu trvá cca 2 nebo 3 hodiny.