Nejkrásnější panoramatický výhled na Prahu je ze Staroměstské mostecké věže
Žádné město na světě nemá tak úchvatný panoramatický výhled jako Praha. Nejobdivuhodnější pohled na Malou Stranu nebo Pražský hrad se Strahovem a Petřínem je z vyhlídkové věže Staroměstské mostecké věže . Ale ne za plného světla, kdy je vše přeexponované, ale za soumraku.
Stmívající se obloha podtrhuje krásu architektonických zázraků a naší národní řeky Vltavy.
Karlův vítězný oblouk
Věž je opevněním a vítězným obloukem, který sloužil jako korunovační průvod na Pražský hrad. To určil Karel IV., když v roce 1357 postavil nový kamenný most spojující vltavské břehy. Most, třikrát jeřábový, byl dokončen v roce 1402, měří přes 515 metrů.
Věž byla dokončena v 70. – 80. letech 14. století. Jeho architektem je pravděpodobně Petr Parléř. Na staroměstské straně věž zdobí plastiky Karla IV., Václava IV., Víta, Zikmunda a Vojtěcha s přidanou sochou lva.
Věž byla poškozena švédskými vojsky během třicetileté války a poté během revoluční bouře roku 1848.
Po porážce protestantů na Bílé hoře byly v roce 1621 na věži vystaveny hlavy popravených. Podle svědectví byla porážka velmi těžká; povstalci očekávali milost od panovníka, ale místo toho přišly popravy, některé spojené i s mučením.
Po bitvě na Bílé hoře se do Čech stěhovala cizí šlechta, často německy a italsky mluvící, protože bohatství popravených pánů bylo obrovské.
Dvanáctihlavá věž
Po popravě vynesl hejtman Mydlář dvanáct hlav ve dvou koších na věž. Visely na dlouhých železných tyčích v drátěných koších. Šest jich viselo směrem na Malou Stranu pražské a dalších šest směrem na Staré Město. Zůstává záhadou, kde tyto lebky zmizely poté, co byly vystaveny na dlouhou dobu. Ondřeji Šlikovi nasadili useknutou ruku na hlavu a profesoru Jesenskému nasadili jeho jazyk, který byl ještě zaživa useknutý.
V letech 1874 až 1878 byla věž rekonstruována pod vedením architekta Josefa Mockera. Když stojíme na vrcholu věže, za námi je jezuitský klášter Klementinum a Křížovnický klášter a je odtud pěkný výhled na Staré Město a Vítkov.
Z věže je vidět zakřivení Karlova mostu, kterého si nevšimnete, pokud jej jen přejdete. Pohled na plynové lampy, které stejně jako v minulosti rozsvěcuje muž s tyčí s tyčovým koncem pan Žákovec, a osvětlené lodě proplouvající po Vltavě je opravdu povznášející. Jen totálního ignoranta by se tento obrázek nedotkl, ale tento ignorant by za pohled na tuto krásu světa nedal ani sto korun.
Katedrála gotický prst na obloze
Na Petříně jsou lampy osvětlené stezkami, které vedou až k rozhledně. Lanová dráha tvoří světelnou linii. Petřínská rozhledna je osvětlena stejně jako Strahovský klášter.
Bez katedrály svatého Víta by to byla nudná dlouhá řada paláců. Gotický prst k nebi z královské rezidence z něj dělá nadpozemskou krásu, pod kterou se tyčí paláce, domy, kostely, především kostel sv. Mikuláše se zvonicí, Malostranská mostecká věž a kostel Panny Marie Narozené. Ježíš se shromažďuje u nábřeží.
Praha pokračuje také přes Kramářovu vilu na Letnou, přičemž Vltava mizí v dálce.
Karlův most, gotický klenot se sochami světců, je opuštěný jen zřídka. Možná v hodině mezi psem a vlkem, velmi brzy ráno nebo za špatného počasí. Jinak davy proudí a nikoho ta krása nenechá chladným.
Přidejte k tomu Kampu a můžeme být velmi vděční, že nám naši předkové zanechali takovou krásu.
