Vyšehrad

Pevnost Vyšehrad je dokonalým odpoledním únikem od lidského přetížení centra města: její hřbitov ukrývá zbytky české umělecké elity; hradby poskytují nádherný výhled na řeku; a pod tvrzí je několik zajímavých příkladů české kubistické architektury.

Vyšehrad byl založen někdy v 10. století, nepochybně později než Pražský hrad , a po staletí setrvával také v postavení podřízeném Pražskému hradu. Platí to snad kromě let 1061-1092, kdy byl Vyšehrad rezidencí Vratislava II., původně knížete, později prvního českého krále, který nechal hrad přestavět a vytesat z kamene a zřídil zde kostelní kapli. Jeho význam pak upadal. Později nechal Karel IV. Vyšehrad přestavět a změnit na kamennou pevnost v souvislosti s nově budovaným opevněním celé Prahy. Život hradu však stejně jako jinde v Čechách negativně ovlivnilo husitské období, kdy byl obléhán, vydrancován a částečně zbořen. V roce 1650 byly v souvislosti s opevňováním celé Prahy podle plánů italských architektů znovu postaveny nové cihlové barokní hradby. Hrad sloužil opět jako pevnost až do roku 1911, kdy byla pevnost zrušena. V roce 1883 byla připojena k Praze jako čtvrť VI. Vyšehrad je pozoruhodné místo už jen pro svou pověst nejstaršího sídla českých knížat, Libuše a prvních příslušníků Přemyslova rodu a proto, že jsou zde pohřbeny význačné osobnosti národa.

Vyšehradský hřbitov

Na Vyšehradském hřbitově a v hrobce Slavín je pohřbeno přes 600 významných osobností české historie.

Vyšehradské kasematy

Kasematy z roku 1742 jsou úzké, cihlami lemované, 2 m vysoké podzemní chodby, které vedou do obrovského prostoru 330 m2, který dříve sloužil jako shromaždiště vojáků.

Pohyb po Vyšehradě

Vyšehrad je snadno a rychle dostupný z centra města metrem C do stanice Vyšehrad. Odtud je to k hlavní bráně Vyšehradu asi 10 minut chůze.