Správa a struktura hlavního města Prahy

Magistrát hlavního města Prahy je místním a krajským úřadem hlavního města Prahy. Zákon vymezuje svou působnost na Magistrát hlavního města Prahy a vyhláška města o Statutu hlavního města Prahy. Činnost a organizační strukturu magistrátu upravují pravidla vydaná usnesením Rady hlavního města Prahy. Obec plní úkoly uložené obecním úřadem nebo zastupitelstvem města a vykonává přenesenou státní působnost hlavního města. Některá samostatná a přenesená působnost hlavního města Prahy je statutem města přenesena na městské části. Obec má při výkonu přenesené působnosti přednost před městskými částmi, řídí výkon jejich působnosti a přezkoumává jejich rozhodnutí. Pražský magistrát zaměstnává kolem 1800 lidí.

Obec působí v mnoha budovách na různých místech v Praze a jejím sídlem je Novoměstská radnice na Marienplatz na Starém Městě. Druhou významnou budovou je Škodův palác v Jungmannově ulici na Novém Městě, pronajatý magistrátu.

V méně kvalitních médiích a někdy i hovorově je magistrát pro odlišení od městských částí nesprávně označován jako Zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo jiné volené orgány města (např. Rada hlavního města Prahy).

Postavení Prahy v České republice

Praha je hlavním městem České republiky a jako taková je pravidelným sídlem jejích ústředních orgánů. Od 24. listopadu 1990 je navíc fakticky znovustatutárním městem, ale zároveň má zvláštní postavení obcí a krajů. Na Prahu se nevztahuje zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.). Platí však zvláštní zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.). Tento zákon se odvolává na její statut, ale samotná Praha není zahrnuta mezi statutární města. Praha vydává pro své území vlastní zákony, vyhlášky a vyhlášky, které jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů hl. m. Prahy. V Praze je také sídlo správního úřadu Středočeského kraje.

Katastrální oddělení

Katastrální území hlavního města Prahy

Do roku 1949 byly správní obvody, kromě roku 1947, složeny z jednoho nebo více celých katastrálních jednotek, bývalých vesnic nebo měst. Od roku 1949 došlo k zásadní změně ve správní struktuře. Od té doby jsou hranice mnoha městských částí, správních obvodů a městských částí nezávislé na hranicích katastrálních území. Některá katastrální území se tak dělí na více správních a samosprávných městských částí. Katastrální území (např. Vinohrady a Smíchov) jsou stále aktuální, zejména pro evidenci pozemků a majetku a označování staveb. Praha se skládá ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru a významu.

Významné okresy

Centrum města: Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana, Pražský hrad, Vyšehrad

Skvělé čtvrti blízko centra města: Smíchov, Vinohrady, Nusle, Vršovice, Žižkov, Karlín, Libeň, Vysočany, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Braník

Regionální divize

V roce 1960 bylo zřízeno deset okresů, které se rozšířily o nově přičleněné obce a platili zemi podle zákona o územním členění. Tyto obvody byly původně správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny okresů byli podřízeni přímo Okresnímu národnímu výboru (později Okresnímu úřadu). V pozdějších připojených obcích však zůstaly jako prostředník místních, národních výborů (místních úřadů), které rovněž spadají do působnosti příslušného okresu. Od roku 1990 však tyto okresy nejsou územními samosprávnými celky a od roku 2001 nemají ani územně-správní obvody. Dnes se podle nich organizují právě soudy, pošty nebo různé správní společnosti.

Seznam deseti okresů podle zákona č. 36/1960 Sb. Každý okres má svůj vlastní městský obvod, který nyní tvoří území okresu:

Praha 1: Praha 1
Praha 2: Praha 2
Praha 3: Praha 3
Praha 4: Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
Praha 5: Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
Praha 6: Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
Praha 7: Praha 7, Praha-Troja
Praha 8: Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
Praha 9: Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
Praha 10: Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

Správní a samosprávný odbor

Praha má 57 samosprávných celků městské části řízené voleným místním úřadem a zastupitelstvem, starosta a okresní úřad. Od vzniku městských částí byly úřadům některých městských částí svěřeny některé pravomoci státní správy, a to i pro jiné městské části.

Od 1. července 2001 je tento stupeň působnosti rozdělen do 22 správních obvodů v celé Praze. Pokud je v mapách nebo textu spojeném s Prahou odkaz na „správní obvod“, znamená to nejčastěji správní obvod těchto pravomocí a stupňů. Od 1. 1. 2002 je název těchto 22 městských částí slovem Praha s odpovídajícím číslem a stejný název se používá pro správní obvod její rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tyto pravomoci pouze pro své území; ostatní mají tyto pravomoci i pro jiné městské části.

Území většiny z 22 správních obvodů (všechny kromě Prahy 1-3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění, které existovaly původně (před rokem 1990), stejně jako správní obvody a měly jejich vlastní sbor (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy na zrušení starého rozdělení.